Když se vědomě rozhodneš spokojit se s něčím míň, než víš, že ti vibračně odpovídá ( = než si „zasloužíš“), tak po nějaké době zjistíš, že jsi skončil s něčím ještě míň, než s čím ses v začátku rozhodl spokojit.
Například se rozhodneš, že protějšek s problémy v sexuální oblasti, co s tebou prostě nespí a zřejmě spát nebude, ti stačí, že teda snížíš svoje nároky a spokojíš se s partnerstvím bez sexu. Ale po nějaké době zjistíš, že nejen nemáš klidný vztah, ale že je partner navíc i zadlužený a máš na bytě z ničeho nic deset jeho exekucí, které ti hodí na hlavu a odmítne je řešit.
Nebo si vynosíš z auta všechny věci sama, abys partnera nerušila od jeho činnosti. Čekáš pochvalu, jak jsi samostatná a on tě nejen neocení, ale navíc ti ještě vynadá, že máš špinavé boty nebo máš zpoždění.
Nebo dáš svoji službu hluboko pod cenou, a lidi ti to nejen nepochválí, ale ani o to neprojeví zájem.
Klíč nevnímám v tom se spokojit a snížit si nároky. Ale v tom, zjistit, kde a proč si sama tlumím svoje vyzařování, kde si volím vibraci, která mi neodpovídá tomu potenciálu, co chci manifestovat, co ve mně není s tím v souladu. Kde jsou příčiny toho, že se mi to děje, že jsem si to přivolala.
Žena, co sama odnosila z auta nákup, se uchýlila do role služky, ale patří jí role královny. Kdyby partnera požádala o pomoc s odnosem věcí (ono totiž není žádné ponížení požádat o pomoc), rád by to pro ni udělal. Ale ona šla do role služky a tam jí to dřelo, takže jí to odreagoval tím, že byl nepříjemný. Do energie služky šla nejspíš proto, že se nebude dožadovat o pomoc, přece to sama zvládne, nebude ukazovat svoji slabost, protože jednou, když ji ukázala, tak byla zraněná – přestože na to už dávno zapomněla, si to potřebuje vyřešit.
Žena s mužem s exekucemi si má v sobě nejspíš najít důvod, proč někde v sobě odmítá muže, proč odmítá sexualitu, protože si toho partnera nevybrala náhodou.Vybrala si jej proto, že bez sexu a intimity je ona sama v bezpečí, nemusí rýpat do témat, co ji bolí. Dokud si je víc nezahojí, neposune se vztahově „do nových energií“ (jak tomu říkám), nepřitáhne si jiný typ muže, spíše stále podobný typ, naopak se to možná bude i stupňovat, aby jí to vlastně už konečně došlo.
Ten, co dává svoji službu pod cenou, se možná soustředí na zákazníky a na jejich lovení, tlačí, potřebuje jich víc, má strach, že se neuživí, nevěří sobě, své službě nebo tomu, že je ve vesmíru dostatek. Stejně jako ve vztazích, netlačit na druhého, aby mě měl rád, ale mít sebe rád a svítit si sebelásku, naplnit si život svým štěstím, důvěřovat, že to správné si mě najde – protože to, co je se mnou vibračně v souladu, mě minout přece nemůže.
Pokud chci posunout se k tomu, co si přeju, protože to v životě nemám, je potřeba udělat v sobě změny a posuny k manifestaci. Jinými slovy, abys více ladil s tím, co chceš v životě mít. Abys to už citově žil. Děti se nechovají podle modelu, co jim říkáme, že je správný, ale podle toho, co vidí u nás za model. Vesmír nám dává ne to co chceme, ale to co jsme, co vyzařujeme, na co se soustředíme, co živíme energií.
Nebo tam jsou skryté programy ohledně peněz – to je kapitola sama pro sebe. Jeden program uvedu: pokud budu bohatá, tak mi lidi budou závidět a nebudou mě proto už mít rádi. A já potřebuju, aby mě lidi měli rádi, takže si peníze nedovolím mít, i kdybych meditovala milionkrát na hojnost, prostě sama sobě nedovolím mít velké peníze a udělám si vždycky u určité částky příjmu stopku a tečka.
Ke skutečnému posunu je potřeba vyřešit až to jádro, ty skryté příčiny, které si ani neuvědomujeme, že někde ve svém poli máme.
A co u vás, jaké máte programy ohledně peněz? Když napíšu, že peníze kazí charakter, zabrnká vám to na nějakou strunu? 🙂
Pokud budete chtít vyřešit si své programy se mnou, můžeme formou konzultace.
